2019

chybovost sítě

Tahleta příměstská doprava, to je vynález. Ono tedy dřív kolem toho nebylo takovejch cavyků, ale je pravda, že dnes je doprava hustší. Tedy síť je hustší, spoje častější, trochu, a tím pádem je tu vyšší pravděpodobnost chyby. Zrovna za posledních pár dnů se ty chyby nějak začaly kumulovat.
Napadlo trochu sněhu - a hned bylo potřeba zachraňovat Kačku ze Lhoty, jelikož autobus nějak uvízl na cestě. Máme telefony a zvládli jsme to. MášikovnáHanička jela zrovna spolu s Matějem příhodně z města domů.
Další na řadě byl náš autobus. Ranní spoj jede příliš napřesno a vlak na něj nečeká. Tudíž když nasněží, autobus vlak nestihne - a Matěje jsem zachraňoval zase já.
Hned na to nejel vlak z Hlavního vůbec a já měl příležitost to celé popsat v samostatném článku o telefonu s kolečky minulý týden.
Další příležitost k záchraně byla den poté. Vlak do Prahy měl spoždění nějakých padesát minut. Nuže: Matěj si v pokladně vyzvedl zpožděnku a já to zpoždění doháněl v autě. Stihli jsme to.
Zatím poslední záchrana v řadě byla včera odpoledne. Tuplovaná.
Nejdřív volal Matěj, že vlak domů má skoro hodinu zpoždění. Tak tedy obrat z Jesenice a vzhůru dolů do Modřan. Cestou volá Kačka: estli prý, tatínku, nepojedeš náhodou přes Vrané.
"No náhodou jsme skoro tam …"
Nabrali jsme i Kačku, které zase nejel vlak do Prahy a proto nestihla prohlídku a proto byla na hodině zpěvu dřív a proto teď musí čekat na autobus, kterej jede až za hodinu a …
… a tak si řikám, estli nejsou ňáký skvrny na Slunci nebo estli náhodou nemělo to zatmění Měsíce ňákej neblahej vliv na dopravu. Na první pohled to totiž vypadá, že ta chybovost dopravní sítě roste téměř geometrickou řadou.

zatmění Měsíce

Hurá!
Je jasno!
A proto tu máme jedno exluzivní olešké úplné zatmění Měsíce dnes ráno.

MoonEclipse_190121

rozfoukat mraky

Zapisuji si tu nejen události pozemské, ale i vesmírné. V tomto případě astronomické. Pročež pokud bude v pondělí ráno po půl šesté jasno, ten kdo vzhlédne k obloze, uvidí zatmění Měsíce. Je to úkaz častější než zatmění Slunce a už několikrát jsem si ho tu zapisoval, naposled vloni v červenci. Má to ale háček jako vždycky. Musí být jasno. Vloni nebylo a tak nejsou ani fotky.
Nuže je třeba tedy od neděle večer foukat a foukat a rozfoukat případné mraky, aby bylo na co koukat. Podrobnější údaje lze nalézt tady na stránkách
České astronomické společnosti.
Tož jasnou oblohu a hezké zážitky z pozorování!

divoké větry

… a vlk nabral vzduch, pořádně se nadechl a začal foukat. Foukal a foukal tak silně, až slaměnou chaloupku úpně rozfoukal …
Přibližně tak nějak to, myslím, bude v té pohádce O třech prasátkách. V našem případě to tak není … ovšem jenom z části. Tedy vlci tu nejsou, chaloupku nemáme ze slámy, ale to s tím rozfoukáním, na tom něco je.
Poslední týdny trochu víc fouká. Nu a jak tak fouká, volá mi minulý týden Kačka, že přišla domů, vrata jsou otevřená a nemůže je zavřít. Chvilku jsem se po telefonu snažil navádět Kačku správným směrem, avšak začalo být jasné, že se něco porouchalo. Ano, když už jsem byl doma i já, bylo jasno: vítr nám poškodil zavírání vrat. Protože už s tím mám z minulosti zkušenost, diagnóza je následující. Vrata při velkém větru fungují jako plachty. A protože plot není žádná plachetnice a nemůže nikam odplachtit, povolí to, co povolit může. V tomto případě ta síla větru asi rozlomila šnekové kolo pohonu.
Nu, a tak už přes týden zavíráme vrata dřevěnou tyčí, která je z té zdravé strany podepírá. Dneska má přijít pan opravář a podívat se, jak to bude řešit.
Tož tak.
Máme tu divoké větry, s tím se nedá nic dělat.

telefon s kolečkama

Taxikaření a zachraňování je naším denním chlebem. Nikoliv tedy za úplatu ani pod krytím nadnárodní společnosti anóbrž pro rodinné účely.
To proto, že bydlíme na konci světa.
Čas je položka stále mezi prsty mizící a nedá se navážit do pytlíku do zásoby, pročež ho tím taxikařením a zachraňováním šetříme i dětem. Ve většině případů zasahuju já a mám v hlavě (nebo spíš v telefonu) jízdní řády vlaků, které přijíždějí do Vraného navečer, kdy už nejezdí náš obecní autobus. Vlakem je cesta nejrychlejší a proto ho Matěj i Kačka (ta vyjímečně) používají nejvíc.
Jenomže jak Matěj roste, jezdí z města čím dál později a teď, když chodí na přípravku na střední školu, to prostě i při nejvyšším úsilí nestihne dřív než v 18:25 z Hlaváku, což už je po provozních hodinách obecního autobusu. Jezdím tedy pro něj,
jak už jsem si tu zapsal v prosinci.
Včera jsme byli opět domluveni na taxíku. Matěj mi ještě potvrdil, že už je v tramvaji a že jede dneska o chlup dřív, tudíž ten vlak stihne bez úprku.
Chyba lávky! Vlak nejede!
Dráhy posunuly jízdní řád a to dvojím způsobem. Jednak vlak vyjíždí dřív a to tak, že se to nedá stihnout a druhak to jede nikoliv z Hlavního, ale z Vršovic.
To je zrada!
A pak se spolehněte na ajznbón.
"Tak jeď tím dalším. Tuhle čtu 18:47."
"Ale ten taky nejede. V informacích mi řekli, že jede taky z Vršovic."
"Tady v jízdním řádu stojí, že …"
"Jede z Vršovic!"
"No jo … tak co s tím?"
"Kam mám teda jet, tatínku? Všecno to jede až za hodinu …"
"Tak jinak. Vem to z Hlaváku na Kačák a tam metrem stihneš ten vlak, co vyjíždí z těch Vršovic a staví na Kačerově v 19:04."
"Tak jo. Dík za radu."
"Jasně, přijedu pro tebe k vlaku do Vranýho."
Ve tři čtvrti volá Matěj:
"Já ti volám, tati, abys nebyl ve stresu."
"To nejsem. Stíháš v pohodě."
"Ale já jsem u pumpy u Kongresovýho centra."
"Ježkovy voči! Co děláš u pumpy?!"
"Ona mi volala maminka, jak jsem se jí nedovolal, a ona mě tam nabere. Ještě je tady v Praze."
"No to je skvělý!"
A tak se stalo, že včera taxikařila málaskaváHanička. Stihli jsme tu výluku, či co to je na dráze za problém, vykrejt z rodinnejch zdrojů během čtvrthodinky. Tady je potřeba zdůraznit, že v dobách, kdy nebylo o mobilních technologiích ani páry, by to nešlo. Ještě, že ty chytrý telefony máme.
Ovšem ani ten telefon nedokáže vlak úplně nahradit.
Poněvadž v Applu furt eště nevymysleli telefon s kolečkama, je potřeba tomu kápku píchnout.