2013

pf 2014

PF_2014

veselé Vánoce!

vesele_Vanoce

snadné řešení

Ne všechny historky se nutně musely přihodit mně či mé rodině. Občas i nějakou zaslechnu. Ta následující je čerstvá:
… usadili jsme tříletého synka do auta, do sedačky, připoutali pásem. Auto jsme zabouchli a šli pro zbytek věcí. Najednou to cvaklo.
"No jo už se to zas samo zamklo. Vyndej klíčky."
"Jo, tak ty jsem nechal na předním sedadle!"
"Takže von je tam …"
"… zamčenej."
"Eště, že má klíčky. Odemkne si ..."
"Ale to mu budem muset nejdřív vysvětlit, jak to udělá."
Následovala scénka jako z grotesky: synkovi jsme vysvětlovali přes okno, jak se vysoukat ze sedačky. Nebylo to snadné, na ulici začali přibývat diváci a pomocníci. Kdekdo radil, jak se zbavit pásu v sedačce, jak přelézt mezi sedadly dopředu a nezapadnout nikam do mezery, jak vzít klíčky na přední sedačce …
"To musíš odemknout tím čudlíkem s tím výstupkem. Ne, tím ne. Tím druhým. Ale …, teď jsi otevřel kufr! Zkus ten druhý, miláčku, ano …"
Po chvíli se to nakonec přeci jen společnými silami podařilo. Správný čudlík byl zmáčknut, auto otevřeno, zapeklitá situace vyřešena.
Okamžiky zmarnění, napětí a očekávání byly u konce. Všichni si oddechli, situace i rodičovská čest byly zachráněny.
A tu přistoupil jeden z diváků:
"To se vám tedy povedlo."
"Viďte. Dalo to práci, naštěstí máme šikovnýho synka a netrvalo to zase tak dlouho."
"To máte. Ale když už o tom mluvíme: nestačilo by bývalo, aby kličkou otevřel vedle sebe okýnko?"
"Jé, takové snadné řešení - to nás … nenapadlo …"

hlavně ty fousy

A že prý jestli máme nějakou hůl, že by potřeboval do školy pastýřskou, povídá tuhle Matěj.
Inu holí máme, jen si vybrat.
"Tak já si vezmu tu Krakonošovu, ta je pro pastýře nejlepší," rozhodl se Matýsek.
Rozhodl se správně. Hůl měl po Krakonošovi, palčáky po prababičce, kožich a čepici mu půjčila paní učitelka Lenka. Tím byl pastýřský kostým hotov a mohli jsme vyrazit. Na pastvu? Ale kdepak, do kostela do Zvole na pastýřskou hru!
Jako každý rok je ve škole výstava a v kostele zpívání a hraní pastýřské hry. Letos to bylo trošku jinačí, větší a co pamatuju, taky nejlepší. Dětičky s paní ředitelkou Luckou zpívaly na kůru, pak někteří zpěváčci seběhli dolů a přidali s k ansámblu Lenčinému aby předveli velkolepé představení o tom, kterak to bylo, když se to dítě narodilo.
U nás v rodině byly úlohy rozděleny spravedlivě. MámiláHanička a já jsme byli publikum, Kačka zpívala na kůru a Matěj hrál pastýře s tou holí, rukavicemi, kožichem a čepicí. Na poslední chvíli mu Lenka ještě přimalovala fousy, aby ta role měla patřičnou vážnost.
Moc se to povedlo. Kačka zpívala dál celý večer a Matýsek si to taky pochvaloval. Hlavně ty fousy. Líbily se mu tak, že v nich chtěl jít spát, což jsme mu nakonec rozmluvili. Co kdyby mu z toho do rána doopravdy narostly?!

nekecám

"….. a voni pak vystřelej raketu a kousky toho sestřelenýho meteoritu pak přitáhnou k Měsíci a tak na nás nespadnou …"
Tuhle větu jsem slyšel ve škole v šatně. Nějací třeťáci si o tom povídali.
Zřejmě se dívali na Armagedon nebo nějaký podobný film, pomyslil jsem si. A protože nesleduju televizní senzační zprávy a nečtu senzační noviny, nechal jsem to tak.
Teď jsem si na to nějak vzpomněl, mrknul jsem se po síti a vono jo. Von vám bude konec světa v roce 2032. Teda spousta senzacechtivejch médiií to tvrdí a přepisuje vypočítanou pravděpodobnost srážky s asteroidem 2013 TV 135. A Rusové prý mají asteroid na mušce. A Nasa chce zase jiné tři asteroidy přitáhnout k Měsíci a Američani našli v Afganistánu Stroj času, kterej používal Zarathustra a ….
A já se zase hážu do klidu, poněvadž jsem za minutu našel takovejch senzačních zpráv, že to pro mě znamená jediné:
Politická témata netáhnou, lumpárny všeho druhu už čtenáře nuděj, náklady novin a sledovanost televizí klesá, inu je třeba sáhnout do pytle s nápady a vytáhnout nějakou senzaci, která zabere. Konec světa zatím zabral dycky, naposled vloni, jestli to nepletu.
Jo a to víte, že v naší škole na půdě straší dvouhlavý tele? Nevíte? Tak si buďte jistý, že tam je. Tuhle jsem ho viděl, vážně, nekecám …