WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

chybovost sítě

Tahleta příměstská doprava, to je vynález. Ono tedy dřív kolem toho nebylo takovejch cavyků, ale je pravda, že dnes je doprava hustší. Tedy síť je hustší, spoje častější, trochu, a tím pádem je tu vyšší pravděpodobnost chyby. Zrovna za posledních pár dnů se ty chyby nějak začaly kumulovat.
Napadlo trochu sněhu - a hned bylo potřeba zachraňovat Kačku ze Lhoty, jelikož autobus nějak uvízl na cestě. Máme telefony a zvládli jsme to. MášikovnáHanička jela zrovna spolu s Matějem příhodně z města domů.
Další na řadě byl náš autobus. Ranní spoj jede příliš napřesno a vlak na něj nečeká. Tudíž když nasněží, autobus vlak nestihne - a Matěje jsem zachraňoval zase já.
Hned na to nejel vlak z Hlavního vůbec a já měl příležitost to celé popsat v samostatném článku o telefonu s kolečky minulý týden.
Další příležitost k záchraně byla den poté. Vlak do Prahy měl zpoždění nějakých padesát minut. Nuže: Matěj si v pokladně vyzvedl zpožděnku a já to zpoždění doháněl v autě. Stihli jsme to.
Zatím poslední záchrana v řadě byla včera odpoledne. Tuplovaná.
Nejdřív volal Matěj, že vlak domů má skoro hodinu zpoždění. Tak tedy obrat z Jesenice a vzhůru dolů do Modřan. Cestou volá Kačka: estli prý, tatínku, nepojedeš náhodou přes Vrané.
"No náhodou jsme skoro tam …"
Nabrali jsme i Kačku, které zase nejel vlak do Prahy a proto nestihla prohlídku a proto byla na hodině zpěvu dřív a proto teď musí čekat na autobus, kterej jede až za hodinu a …
… a tak si řikám, estli nejsou ňáký skvrny na Slunci nebo estli náhodou nemělo to zatmění Měsíce ňákej neblahej vliv na dopravu. Na první pohled to totiž vypadá, že ta chybovost dopravní sítě roste téměř geometrickou řadou.