WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

Matěj na hradě

Nemám rád ty řeči o dětech, jak stárnou, zatím co rodiče ne. Ovšem jako rodič vím, že to stárnutí se děje každým okamžikem a těch okamžiků pořád jen přibývá. Na druhou stranu, tedy k ubývání, se to ne a ne přehoupnout. Ovšem pokud bychom ten náš věk porovnávali se stářím vesmíru …
Já vim, zase ty řeči.
Má to svůj důvod.
Matějovi je dneska patnáct, Kačce bude za rok a Jurášovi ten samý rok třicet. Nějak se to celé přesunulo z dětství do dospělosti, aniž bych sem tahal to stáří toho vesmíru.
Prohlížíme si obrázky a filmečky. Jsou na nich veselé děti, veselé zážitky. Žádní mračouni.
Ne snad, že bychom se na sebe někdy nemračili, ale při pořizování záznamů trvám na tom, že se musíme tvářit vesele. A má to něco do sebe.
Když se člověk dívá zpátky na to, co jsme společně prožili, jsou to jen samé hezké vzpomínky na báječné děti, na úžasnou rodinu.
Nu a když už jsem u toho vzpomínání, tuhle je první záznam Matějových kroků.
Své první samostatné krůčky v životě udělal na nádvoří Pražského hradu 2. ledna 2005, čímž jistě vykročil ke skvělé kariéře.

Matej na hrade