WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

SteamPunk na Konopišti

Protože se furt něco někde děje, objevil jsem takhle v neděli, že se na Konopišti děje odpoledne cosi zajímavého. MázvědaváHanička na tomhle zámku ještě nikdy nebyla, tudíž jsem se rozvzpomněl na četné výlety z mládí a navrhl, že bychom se tam mohli mrknout, což bylo kupodivu docela nadšeně přijato. O zámku nemá smysl si tu psát. Každý ho zná. Tedy kromě mézvídavéHaničky, která si za účelem poznání jmenovaného vybrala jeden z nabízených prohlídkových okruhů - a zrovna se trefila do zbrojnice, čímž ji zámek i Ferdinand votrávili, jelikož, jak pravila, jsme vyhodili štyry stovky za prohlídku železářství. Nu, proti gustu žádnej dišputát a nutno přiznat, že následník trůnu musel bejt kápku střelenej, poněvadž než ho střelili v Sarajevu, stihnul postřílet na čtvrt milónu tvorů včetně slonů, tygrů a jelena parukáře.
"Dyž měl takovou střelnici ve sklepě, moh' přeci střílet tam, dyž se furt potřeboval do něčeho trefovat," prohlásila mározhořčenáHanička, čímž kapitolu konopišťského panství uzavřela.
Ne tak růžvou zahradu.
Tam jsme naopak vstoupili s chutí a očekáváním. To byl cíl nedělního odpoledne.
A trefili jsme se.
Probíhalo tam, pokud to nepletu, druhé setkání steampunkových nadšenů. Bylo to celé o páře, o století páry a o tom, jak by to mohlo být, kdyby bylo pořád všechno na páru. V úžasu jsme procházeli zahradou a prohlíželi co všechno bylo, je a jistě ještě i bude na páru.
Model parního válce v měřítku 1:3 - mládenec v něm jezdil kolem zahrady. Stejně jako pán na parním motocyklu. Panstvo v parním autě. Hasiči tu měli parní stříkačku a sklář skleněné parní stroje. Parních strojů tu vůbec bylo habaděj. Především modelů, ze kterých to syčelo, funělo a všude se něco točilo a pufalo. Ve středu zahrady probíhla steampunková módní přehlídka a opodál hrála První Paropunková Kapela.
Byl jsem jak v Jiříkově vidění. MáveseláHanička též, ikdyž si nejsem jist, zda vidění bylo zrovna Jiříkovo.
U kováře a kovářky jsme se zdrželi a po chvíli jsme se dohodli, že nám vyrobí pro Kačku a mouparádivouHaničku spony do vlasů podle návrhu. Dali jsme si kafe, já udělal dva návrhy. MápřísnáHanička pravila, že ty její jsou moc jednoduché a tedy se bude vyrábět podle těch mých. Kovář s kovářkou uznali, že návrhy jsou fajn, ale tady to nedokážou. Musí si to vzít s sebou a udělat to v kovárně, kde na to mají materiál a prostředky. Dohodnuto.
Hned vedle byl sklář a povídal nám o parních strojcích ze skla, které kolem něj pufaly a pouštěly páru. Jeden další nám i roztopil a pustil přímo na pultě.
Od báječných lidí a udělátek nás rozehnal až déšť o kterém nejprve pan moderátor prohlásil, že jde o vodu do parních strojů, načež mu slejvák skratoval mikrofon a bylo ticho. Tak symbolicky voda do parních kotlů ukončila paropunkové odpoledne. Nádherné bylo.
Tuhle je pár ukázek:

SteamPunk_190721_01

SteamPunk_190721_02

SteamPunk_190721_03

SteamPunk_190721_04

SteamPunk_190721_05

SteamPunk_190721_06

SteamPunk_190721_07

SteamPunk_190721_08


SteamPunk_190721_09

SteamPunk_190721_10

SteamPunk_190721_11

SteamPunk_190721_12

SteamPunk_190721_13