WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

technologyje dou dopředu

O nějakých těch technologiích si tu občas píšu. Vono se nedá nic dělat, holt žijeme v jejich věku. Teda ve věku těch technologií. Někdy ale mám pocit, že spíš v jejich vleku, jelikož jeden ani nestačí sledovat, jak se věci mění, vznikají a hned zase zanikají.
Tak například filmové nosiče.
Beta a VHS jsou pro současníky neznámé pojmy a jenom snad někdo z pamětníků si ještě vzpomene, že to byly první nosiče obrazového záznamu. Nahradil je stříbrný disk. Nejdřív se mu říkalo DVD, pak Blu Ray a měl výrazně vyšší kapacitu. Teď se prodává nějaký rok, dva UHD Blu Ray a vejde se na něj stráášně moc dat. A už se začalo psát, že UHD přehrávače přestane vyrábět jejich největší výrobce, jelikož se mu to nevyplatí, protože se jich málo prodá. A že nosiče nebudou a bude se jenom sdílet a sledovat na síti. Ostatně Apple už dlouhé roky vůbec nenabízí nic, v čem by se mohlo něco točit, natož přehrávat. Sdílení patří budoucnost!
Ale co třeba auta?
Jo, taky už se sdílejí a po Praze jezdí takové židle na čtyřech kolečkách, co se strčí na noc do zásuvky a půjčují se stejně jako elektrokoloběžky.
Jenomže já potřebuju auto normální, který dojede dál než támhle do konzumu a jezdí i ve velkým mrazu. Takže se držím těch starých dobrých vynálezů, co jsou tu už přes sto let a furt je nikdo nezrušil, ikdyž se o to spousta chytrolínů dost snaží.
A tak mám objednaný auto. Bude až někdy v létě, ale už teď mi vrtá hlavou, kam dám ty CéDéčka, co si ve svým současným autě teď přehrávám. No nikam. Do šuplíku přijdou. Protože už patřej na smetiště dějin. Dozvěděl jsem se totiž, že něco jako CD mechanika se do aut už dávno nemontuje, protože se od toho upustilo. Teď se zvuk nosí na kartě nebo na USBéčku. Říkal pan prodavač aut. Se prej stahuje, co se komu líbí. Každej den něco jinýho. Říkal. Že prej je to výhoda.
No jo, výhoda. Jenomže je tu takovej rozpor. Do těch aut se montuje furt lepší a lepší ozvučení. A počítače. A zábava. A reproduktory. A subwoofery. A jánevímcoještě. A to celý krmí jedna malá kartička s nahraným a odněkud staženým zvukem. Pochopitelně legálně koupeným, abych se držel politickokorektní linky.
A už se blížíme k tomu háčku.
Je jenom pár služeb, kde se dá koupit kvalitní zdroj zvuku. Tím myslím zvukové soubory uložené pomocí bezztrátové komprese. Jinak se stahujou eMPétrojky. Ostřihaný zvukový kontejner obsahující sotva čtvrtinu původně nahraného zvuku. A tenhle paskvil pak mám přehrávat na hi-fi-sci-fi audio soupravě za strašlivý peníze v autě? No, jak píšu: je tu v tom kapánek rozpor. Jde to proti sobě.
Takže našinec nemá jinou volbu, než buď nic neposlouchat - a to je na delších cestách škoda - anebo si pořídit do počítače rip na CéDéčka, otevřít ty šuplíky, co v nich mám ten svůj archiv a pustit se do bezztrátové archivace celé diskotéky nebo alespoň té části, kterou si obměňuju teď v autě.
In, technologyje dou pořád dopředu.