WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

nevyšlo to o jedno místo

Čekání bývá vždycky napínavé. My jsme byli napínáni něco přes týden.
Matěj i Kačka věnovali většinu školního roku přípravě na přijímací zkoušky. Kačka byla v roli mladšího, který si to bude zkoušet poprvé a kdyby to nevyšlo, má za dva roky ještě jeden pokus. Matěj byl v pozici daleko horší, protože tomu už to jednou nevyšlo a teď měl šanci poslední. Tedy ono nikdy není všechno úplně poslední a jsou možnosti nápravy, ale to už je nastavované trápení a je pochopitelně daleko lepší, když to vyjde v řádném termínu. Podle toho vypadala i ta příprava. Matějovi došlo, že teď už opravdu musí a Kačce to v průběhu školního roku teprve pomalu docházelo. Ovšem v závěru se oba snažili na plný výkon.
Od neděle do pondělí jsme vyhlíželi informace na stránkách škol a včera večer už to bylo definitivní.
Kačka zkoušky udělala, ale nebyla mezi prvními. Umístila se na obou školách v první třetině zájemců a to nestačilo na přijetí. Nevadí. Matějovi to napoprvé taky nevyšlo a teď má Kačka alespoň představu o tom, jak to vypadá a jak moc je potřeba se připravovat.
Matěj už měl v neděli jasno. Přijali ho. Jenomže na školu, kterou si vybral jako druhou v pořadí. To napětí se stupňovalo, protože ta "jeho" škola se zveřejněním výsledků velmi otálela. Je pravda, že čas mají školy do dnešního dne, ale ostatní školy už své výsledky zveřejnily. A Matěj by velice chtěl tam, kde si to oblíbil. V napětí jsme čekali až do včerejšího večera.
Čekali jsme, zda to dopadne tak, jak si Matěj spočítal: podle kritérií, získaných bodů a výsledků z minulého roku odvodil, že by mohl skončit na sedmnáctém místě. Nevyšlo mu to. O jedno místo. Skončil šestnáctý.
Přijat na Gymnázium Christiana Dopplera, kam si přál jít studovat matematiku a fyziku.
Nu, radost byla veliká. Bude to Doppler!