WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

co furt eště neumím

Svůj první slabikář jsem četl někdy před padesáti lety. Nebyla to nijak náročná literatura, pochopitelně, ale slabikář měl to privilegium být první.
Eště ho mám schovanej.
Od té doby jsem začal pomalu chápat, že čtení není jenom pro zábavu, ale že jsou momenty v životě lidským, jimiž se člověk musí pročíst. Tudíž jsem, pamětliv vžitého zvyku, nejprve otevřel internetové stránky Lítačky, abych se pročetl návodem, co všechno budu k výměně této potřebovat.
On totiž Matěj přijel v neděli z hor s přelomenou Lítačkou. Slepení izolepou nepomohlo a karta nefunguje, čímž je Matěj bez lítačky. Zkusili jsme do Škodova paláce zajít ve středu odpoledne, ale těch několik stovek čekajících ve frontách nás od úmyslu požádat o výměnu odehnalo. Inu, řekl jsem si, obstarám to sám v méně exponovaném čase.
Včera dopoledne tam skoro nikodo nebyl (ony jsou dokonce počty čekajících ve frontě přímo na stránkách, aby žadatel tušil, co ho čeká) a tudíž jsem šel po minimálním čekání na řadu. Měl jsem s sebou starou zlomenou Matějovu kartu, fotku, potvrzení o pořízení, potvrzení o nákupu, potvrzení o příslušnosti do školy s fotografií a několika razítky školy a počítám, že v tej složce, co jsem ji měl s sebou, bylo i potvrzení o potvrzení, že mám potvrzení o potvrzení.
Slečna za katrem mi okamžitě položila záludnou otázku:
"Máte rodný list?"
"Ne, ale mám potvrzení o …"
"A máte syna napsaného v občance?"
"Ne, ale mám tu starou zlomenou …"
"Tak si musí přijít sám."
"Ale on taky nemá občanku. Nebylo mu patnáct. Proto mám potvrzení o …"
"Takže jste zákonný zástupce."
"Jsem a proto mám všechny …"
"A máte ten rodný list?"
"Dyť řikám, že nemám, že mám potvrzení od vás, že jsem koupil …"
"Na našich stránkách máte napsané dokumenty, které bude potřebovat. Rodný list potřebujete."
"Ale já nejdu žádat o novou Lítačku. Já jen potřebuju tuhle starou, potvrzenou, nefungující vyměnit za …"
"Bez rodného listu to nejde."
"Já myslel, že když je tam napsáno, že …"
"Musíte mít ten rodný list."
"Tak to jsem špatně čet'"
Po marných pokusech ukecat slečnu jsem to vzdal. Já měl všechny možný papíry a potvrzení, ona měla svý pravidla. A já neměl rodnej list. Pomstil jsem se tím, že jsem při odchodu nepozdravil, čímž jsem jistě slečnu děsně vytrestal a předvedl se jako hulvát.
A u počítače jsem se vrátil ke čtení. Ano, je to na seznamu. Musím mít rodný list. A při výměně starou kartu s sebou.
Je to tam.
Holt jsem se furt eště nenaučil číst. Budu se muset mrknout do toho sarýho slabikáře.
Třeba tam najdu něco, co furt eště neumím.