WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

na kafe a na štrůdl

Myslím si, že pozvat někoho na bábovku a na kafe není možné klasifikovat jako po kus o úplatek. Jenomže pozvání kafe s bábovkou může být pro nás obyčejná záležitost, zatím co pro někoho jiného to může být vrchol společenského žebříčku.
Když tuhle myšlenku přenesu do ptačí říše a přidám k tomu svobodné chování našich opeřenců, můžu dojít k závěru, že na tý bábovce stojí celej svět.
Totiž:
Na zahrádce máme spousty úkrytů, houštinek, keříků, stromů … no prostě ráj pro ptactvo. Každý si může vybrat po libosti kam si sedne a kde se usadí. V létě tu máme zástupy kosů na trávníku a hejna dalších ptáčků v povětří. Hnízdí u nás v keřích i v budce. Nu a na zimu jim sypeme do krmítka. Vybraná slunečnicová semínka. A v potůčku i ve studánce pořád teče voda. I v mrazech, takže je tu i co pít.
Člověk by tedy řekl, že i v zimě bude u nás ptactva habaděj.
Je to tak.
Skoro.
Někdy.
Někdy vůbec.
Zkoumal jsem, čím to je, že letos je krmítko většinu času prázdné. Sypu tam slunečnicová semínka až když začnou marazy nabo je sněhová pokrývka. Tedy přesně podle přání ornitologů, kteří na to mají vzdělání a ví, že ptáčkové se musí přikrmovat až tehdy, když nemohou přirozeným způsobem najít potravu. Tedy právě ve chvíli, kdy všechno zamrzne a je pod sněhem. V ostatních případech se ptáčkové mají od paní přírody učit, jak si obstarat jídlo sami, aby přežili.
No jo, ale kde teda jsou? Mrzlo, sněhu také trochu napadlo a do krmítka přilétají pravidelně jen sýkorky, občas přilétne hejno konopek a ten náš kos je vidět tak jednou za týden, jestli vůbec.
A tak jsem zkoumal a lámal si hlavu, co se to děje a pak mi to došlo: To není tím, že by tu bylo ptáčků míň. To je proto, že letos nepotřebují nutně naše krmítko. Mají výběr a mají zřejmě potravu snáze dostupnou jinde. Krmení ptáčků se rozmohlo a do krmítek už sype kdekdo. A zřejmě pořád a to i ve chvílích, kdy by vlastně neměl.
A naši strávníci si mohou vybírat.
Tuhle si doletí pro lojové zobání, támhle pro zbytky ze stolu, jinde pro oříšky … nu a ta naše slunečnicová semínka, ta mají jen jako doplněk pro případ, že na ně támhle zapomněli s tou nedělní bábovkou.
A je to tady.
Někdo nám uplatil našeho kosa bábovkou a přetáh' ho na svoji zahrádku. Kos letěl za lepším a u nás se jen občas ukáže, rozhrabe slunečnici, aby zjistil, že nic lepšího tu pro něj nemáme, a letí zpátky na kafe a na štrůdl.
Jo, jo, je to svět, tohleto.