WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

strom

To vám je tak: člověk si to nachystá, připraví si cajky, všechno klape, sluníčko začne vycházet tam, kde vyjít má, jsou kapku mraky, ale s tím se počítá, stačí chvilku počkat a kousek popojít, jenom …
… jenom se nesmí objevit někdo, kdo chce dělat totéž, ale jinak.
Nuže jak píšu: ten strom fotím rád a často. Konečně přišla ta chvíle, kdy nasněžilo dost, umrzlo to, vyjasnilo se, … podmínky perfektní. A pak přijel člověk, zaparkoval na příjezdové cestě a začal s mobilem běhat kolem stromu, protože si tu krásu taky chtěl vyfotit. Přesně v ten okamžik toho správného světla. Překážel. Překážel zleva, překážel zprava, pak zepředu a ještě aby to dotáhl, běžel na obzor a překážel zezadu.
Co na to říct?
Snad to napřesrok stihnu, jestli nasněží a vyčasí se a budou podmínky a … a nikoho dalšího už to nenapadne.
Tož tak. Tuhle je ten strom:

strom_190205