WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

bez zatmění

Že prý abych to nepropás a že to brzo začne, napovídaly mi včera dvě aplikace na telefonu. Ale už mi nenapověděly, jak se mám večer na skok dostat do Chile a zpátky. Tam totiž to včerejší zatmění Slunce bylo skvěle pozorovatelné.
A tak jsme včera po desáté večer nebyli ani v Chile ani v Argentině a nedívali jsme se na zatmění Slunce, ale na Sherlocka, což sice taky není špatný, ale přeci jen to zatmění by bylo lepší. Vzpomněl jsem si na Svatby pana Voka, kde pan Landovský v roli císaře Rudolfa II. měl taky tu smůlu, že zatmění neviděl. Ovšem z jiných příčin. Mně v tom zabránila potíž geografická, zatím co jemu Slunce v zatmění zabránily vidět potíže poněkud prostšího charakteru. Kdo by chtěl vědět, jaké že to potíže císař měl, nechť se ráčí na ten film mrknout, je to ostatně docela taškařice.
U nás se musíme pro letošek spokojit s částečným zatměním Měsíce, které se má dostavit už za třináct dní. Tož o půlnoci šestnáctého hlavy vzhůru, Měsíc se nám krapet začervená. A mezitím si budem užívat prázdniny. Jsou prima i bez zatmění.