WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

musíte jezdit a jezdit

Napodruhé už v Chomutově nepršelo, ale bylo to vlastně napotřetí, protože podruhé pršelo sice míň, než poprvé, ale domluvili jsme se s panem Stachem, že to nebudeme riskovat. Tož jak píšu: vyšlo to. V úterý to vyšlo.
Nu a tak jsem s panem Stachem strávil v chomutovské zoo celý den. Učil jsem se co a jak a nasával "jak se to dělá". A vlastně jsem se dozvěděl jen jednu jedinou věc:
"Je to stejný jako s autem: musíte jezdit a jezdit. Pak vám to přejde do krve a nebudete přemejšlet, kde je plyn a kde brzda."
A tak jsme fotili a fotili. A rovnou říkám, že nic z toho, co jsem vyfotil, se mi nijak zvlášť nelíbilo ani nepovedlo. Ba dokonce několik zsadních pouček se už léta snažím dodržovat a stejně mi to není nic platné. Několik technických záležitostí jsem se pokusil si ověřit a mám za to, že se budu ještě hodně dlouho pokoušet, abych je dokázal používat správně, jestli tedy vůbec.
No prostě: pan Stach je výtečný chlapík, laskavý a trpělivý. Umí fotografovat a vůbec se netají tím, jak to dělá. Ale je to stejné jako se vším ostatním: když budete prostě jenom dělat totéž co on, nebude to totéž. Ale nešť. Bylo to báječný den s báječným člověkem.
A mně nezbejvá, než fotit a fotit a fotit a …

Los_190618