WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

nebezpečí sežrání

Objevil jsem někde na síti elektronický ptáky. Tedy jakousi všesvětovou databázi ptactva, která umí i české názvy a funguje jednak jako obrázkový atlas a také jako monitorovací zařízení.
Protože u nás na zahrádce je ptactva několik habadějů, přihlásil
jsem se do té databáze a hned jsem začal hlásit. Ono se tam dá snadno zaznamenat, koho to člověk viděl, kdy, v jakém počtu a v jaké situaci. A najednou se stalo, že se nám hned náš ptačí katalog rozrostl o jeden druh. Totiž o dlaska. Už několik let Ljuba hlásí, že u nich ve Zvoli na zahrádce dlaskové jsou, ale u nás jsem je ještě nezahlédl. Možná to je tím, že se nějak doslechli o té databázi a hned přiletěli, abych je zapsal, což se stalo.
Když to tak probírám, máme tu docela pěknou sestavu. Celoročně u nás bydlí kos, to je jasné. Pak drozd, ten přilétá na jaře. Vrabci tu jsou taky a s nimi sýkory koňadry a modřinky. Pěnkavy i konopky tu letos byly celou zimu. Nu a teď na jaře s tím drozdem přilétá konipas bílý, brhlík, stehlíci, zvonkové a letos se přidali i ti dlaskové. Ještě nám chybí rehek a strnad a to by bylo prozatím na zahradě všechno.
Žluna, strakapoud a sojka, ti jsou tuhle z lesa a občas k nám přiletí. Ovšem z té sojky nemáme nijak velkou radost my ani ti naši hosté, jelikož jsme vloni zjistili, že ta sojka, potvora, k nám lítá lovit malé kosy a drozdy, což jsme ještě nedávno netušili. To až kos nás svým křikem vloni upozornil na nebezpečí sežrání.
Inu, je to boj v té přírodě. A tenhle máme možnost sledovat v přímém přenosu.