2019

předjaří

Psal jsem si tu v úterý o tom, jak našim zahradním pěvcům není zatím moc do zpěvu a že je zebou nohy. Připadalo mi to totiž jako takový divný období. Měla by být ještě zima a už není a nebo by mělo být jaro a to ještě není. Slyším a čtu kolem sebe všelijaké ty předpovědi, moudra a varování. Chystají se studentské stávky proti změnám klimatu. Začíná se zdát, že dalším nepřítelem, koho si zpovykanci našli, je počasí.
Hmmm…. Co se zkusit podívat do pranostik? Tam je spousta zapsaných zkušeností našich předků, kteří museli spoléhat jen na to, co jim jejich předkové zanechali na papíře nebo vyprávěly babičky.
Dívám se tedy do pranostik a co nevidím:
První březen: … Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá. ... nebo naopak: … Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.
Sedmý březen: … O svatém Tomáši sníh bředne na kaši. ... nebo naopak: … Zima, kterou Tomáš nese dlouho námi ještě třese.
Dvanáctý březen: … Na svatého Řehoře šelma sedlák, který neoře. ... nebo naopak: … Svatý Řehoř mrazy vodí, když nevodí, tak sněhem škodí.
A tak by se dalo pokračovat. Až teprve na sv. Jáchyma, tedy 20. března se pranostiky shodují na tom, že … Na svatého Jáchyma skončila se už zima.
Nuže tedy: žádnou paniku! Úplně stačí, když budeme číst staré záznamy o tom, jaké bývalo počasí za dob minulých. Je prostě předjaří. Chvilku zima, chvilku sníh, občas ráno zamrznou louže a pak to všechno vítr vyfouká a přinese jarní sluníčko.
Už je to na spadnutí.

nad letištěm

Teď na mě moje meteostanice pomrkává, že by jako mohlo k večeru krapítek přisněhnout. Předpovědní servery tomu nesměle přitakávají a tak není vyloučeno, že by se mohlo později odpoledne snést z oblohy zase pár vloček. Konečně proč ne, vždyť je únor a v neděli byla tahleta kalamita sněhová, ze které se nám tu podařilo vystavět letošní iglů.
Zaznamenal jsem si v neděli i ty dopravní problémy a dneska se zrovna hodí je tady připomenout. Ono totiž tak hustě sněžilo, že problémy byly i na letišti v Ruzyni. A protože máme ty chytrý telefony, zkusil jsem se mrknout, jak to tedy vlastně je. A bylo to. Kdyby bylo jasno, měli by pasažéři v letadlech v ceně letenky i několikanásobný vyhlídkový let nad Prahou. Jenomže v té chumelenici jistě neviděli nic a jediným výsledkem bylo zdržení na přistání.
A jak to vím?
Nu v té aplikaci v telefonu se mi ukázalo, jak se krouží nad Prahou a nad Mělníkem.
Takhle:

Letadla_1 Letadla_2. Letadla_3. Letadla_4 Letadla_5

můžou se volně procházet

Od minulého pátku se venkovní teploty pohybují výhradně pod nulou, což by mělo znamenat a také znamená, že zamrznou rybníky. Ve Zvoli už se bruslí, tuhle na rybníčku v Březové jsem včera v podvečer taky zahlíd' bruslaře. Náš obnovený olešský rybníček jsme prohlíželi v neděli a tam to bude se zamrznutím možná trošku problém, jelikož do něj stále přitéká voda jednak zhora z potůčku a potom i vyčistěná voda z čističky, což významně zvedá teplotu. Rybníček je sice náramně čistej a trochu zamrzl, ale ve své západní části nemá ledovou přikrývku místy vůbec.
Tím se dostávám k našim vodním dílům.
Mrazy sice jsou už týden a pokračují, ale naše vodní díla zatím nezamrzla úplně. Nechal jsem totiž stejně jako vloni běžet čerpadlo, aby tekl potůček, protože ryby potřebují vzduch, ktrýmžto je právě bublající voda v potůčku zásobuje. Vloni byly chvilku mrazy vyšší, než malé a všechno to zamrzlo, já vypnul čerpadlo a bylo po potůčku. Letos se mi zatím díky nižším tedy nikoliv třeskutým mrazům daří udržovat vodu v tekutém stavu.
Samozřejmě že voda v obou jezírkách i ve spojovacím potůčku je pokrytá ledem. Ale díky těm několika málo wattům, které dodává jako ztrátové teplo stále zapnuté čerpadlo a taky díky odpadnímu teplu uv lampy pod tím ledem pořád cirkuluje voda a ani potůček zatím nepromrzl tak, aby se to celé zastavilo.
Když se dívám na teplotní graf uplynulých dnů, je tu jistá naděje, že záporné teploty by nemusely nutně klesnout pod deset stupňů v noci, což by zřejmě bylo pro potůček osudovým. Zatím se teploty drží v hodnotách sice záporných, ale nijak extrémních. Tu a tam se dotknou mínus osmi a dneska dotáhly jen na mínus čtyři.
To vypadá na dobrou zprávu. Bruslit se dá, naše vodní dílo je pořád ještě v provozu a ryby pod ledem se můžou volně procházet.
Tož ať jim to vydrží. Předpověď praví, že by příští týden mohly jít teploty kapánek nahoru.

to je dost

"No to je dost!"
Řekla by babička. Říkala to vždycky, když se nemohla dědečka dočkat.
"To je dost, že jdeš!"
Jak je vidět, dědečka se vždycky dočkala, ale to brblání, to už zůstalo.
A tak taky brblám.
"To je dost!"
"To je dost, že aspoň trochu napad' sníh!"
Tak, tak. Všude kolem na horách jsou hlášeny kalamitní stavy, vesničky jsou uzavřeny kvůli přívalům sněhu, laviny burácejí po svazích místo lyžníků, ale u nás furt nic. Až včera. Je pořád mírně nad nulou a padá mokrý, těžký sníh. Může ho být tak 5 centimetrů. Ale už je co uklízet a je tu zase po roce na chvíli ladovská zima.
Pochopitelně nastatne další důvod k brblání, pokud bude padat dál a z pěti centimetrů se stane padesát.
Ale to se zatím neví. Zatím je to tak, že jsem odhrabal to, co spadlo z cesty před vraty a děti budou mít odpoledne veselo, pokud to vydrží a neroztaje.
Je to tedy letošní zimu sice už druhý sníh, ale zdá se, že důkladnější a vydrží déle, jak do večera.