2017

ani balenou vodu

Kdysi dávno byl Ondřej vláčen na pranýřích vinařů skrzevá nevymáchanost jeho huby, najmě pak proto, že se nechal slyšet stran kvality vína a to porovnáním chutě vína z krabice a vína z, dejme tomu, středně drahé lahve.
Strhla se mela.
A že prý tomu nerozumí, což připustil, a že prý nikdy neochutnal to pořádný moravský, což třeba neochutnal, a že ze své pozice poškozuje dobré jméno bobulí a moku z nich tekoucího všeobecně, což se mu připustit nechtělo, jelikož to chutnal svým obyčejným jazykem, nijak speciálně neupravovaným pro ochutnávání archivních skvostů. Pak se to nějak uzavřelo s tím, že ho vinaři někam párkrát pozvali, dali mu ochutnat něco lepšího a Ondřej se vyjádřil ve prospěch lahvovaných archivních ročníků a uznal, že jsou tak nějak lepší, než ty krabice ze sámošky.
No a já - nejsa celebritou - mám tan názor úplně stejnej jako Ondřej na začátku. Mám to totiž s vínem rozděleno jen na: chutná - nechutná. A je úplně fuk, jestli ta tekutina teče z vaku schovanýho v papírový krabici nebo z flašky, na který je vylisovanej znak papežskejch vinic.
Právě teď jsem si ověřil, že to prostě je buď dobrý nebo kyselý. Kyselý bylo zrovna třeba jedno nóbl víno rozdávané jako extra prezent. Cena - řekněme střední, tedy nějaký tři stovky za flašku. Nic moc, sám bych si to nekoupil. Před časem jsem dostal taky jednu zrovna z těch papežskejch sklepů. Opět - nechutnalo mi a to bych si myslel, že cena byla asi vyšší, než střední. Teď mám zas jednu takovou doma a nic od ní nečekám.
Zato jakýmsi náhodným posunem lahví se ke mně dostala lahev z vinařství Ca´dè Monaci (nebo je to jen značka a vinařství se jmenuje jinak? - nevím). Podotýkám, že ta lahev stála pouhou stovku, je z extrémně silného skla a zátka je korková s potiskem. Nu a tohle víno za stovku mi opravdu zachutnalo. Hned jsem si našel, kde se dá koupit, a včera jsem si přivezl celý kartón. Ano, je to to samé, je to dobré a stojí to třetinu nebo ještě míň toho, co jiná vína, která mě navíc ani nechutnají.
Tedy: páni vinaři, klidně si mě vláčejte, kudy chcete, ale když si můžu dopřát něco, co mi chutná, za stovku, a pak zkusit něco jiného z vašeho sklepa za stovky tři nebo pět a je to kyselý, tak si myslím, že nebude chyba u mě.
Jděte mi k šípku s těma řečma vo slunci, půdě a jiskře. Zrovna tak mi vo tom básnil jeden děsně vysokoškolsky vzdělanej pěstitel při neuvěřitelně drahý ochutnávce a já byl v podstatě rád, že jsem bez uzardění moh' každej ten jeho vzorek vyplivnout. Nekoupil bych si vod něj ani balenou vodu.