2019

Keltský telegraf v sobotu večer

Víte, že v sobotu budou čerti pálit ohně? Nevíte? Tak vidíte, teď už to víte.
V sobotu o půl osmé večer začne vysílat jarní Keltský telegraf. Je báječné, že se tenhle nápad ujal a už po desáté se tentokrát na rekordních dvěstě padesáti šesti výrazných bodech v celé české krajině rozhoří ohně, aby roznesly zprávu, že přišlo jaro a příroda se probouzí.
V našem okolí se rozhoří ohně na Pepři u Jílového (19:34), na Kamínku u Dolních Břežan (19:36), na Zvolské Homoli (19:38) a přes vodu, na druhém břehu na Klínci (19:40).
Pokud bude mít zájem,
tady si můžete najít stanoviště ve vešem okolí. Myšlenky Keltského telegrafu, kde to vzniklo a proč to trvá, najdete tady.
Tož krásné zážitky u vítání jara!

první jarní nálada

Čekal jsem, jestli to ti naši zpěváci letos stihnou a dočkal jsem se. Sice máme trochu mrazivé ráno (kolem -1°C), ale už je to ráno první jarní! Kvůli tomu chladu se zřejmě nechtělo úplně všem a někteří budou teprve na cestě. Ale ti skalní, ti jsou na scéně a předvádí, jak naladili.
Nuže tedy, první jarní písnička od rána zní. Počítám že i v Insbrucku se už ptáčkové ozývají. (Dobré ráno, pane kolego!)
Tož poslouchejme, jak jim to krásně zpívá.
Tuhlec je k tomu poslechu jarní kvítek z naší sakury s chladnou ranní náladou:


kvitek_190320

pekelníkův den

Když je co, je třeba oslavovat. A narozeniny, zvlášť pětadvacáté, jsou rozhodně oslavení hodné. A co teprv, když jde o pohádkovou bytost! Tedy nejsem si jistej, jestli se právě tenhle chlapík sám řadí do party hloupejch honzů, princezen a vodníků. Počítám, že ze svý drsňácký povahy spíš lne ke kdejaké havěti, co si navážno hraje na vopravdický hrdiny. To ovšem nemění nic na tom, že je to pekelník, ať už si ho jeho autor či jeho příznivci malujou, jak chtěj. Je to červenej kluk pekelnej. Inu Hellboy. A v těchhle dnech je mu právě pět a dvacet let. V sobotu to přátelé z Comics Centra budou slavit.
Tož kdo máte Hellboye rádi jako já, může to být námět na prima sobotní pekelnou oslavu.
(
Odkaz zde)

Tuhle jsem si půjčil pozvánku, aby bylo jasný, o co jde:

Hellboy_Day

Poledne v poledne!

Včera jsem si tu zapsal text o stávce proti klimatu, se kterou tak úplně nesouhlasím, přičemž mě překvapivě zrovna teď napadl cíl stávky jiné, který by právě tou stávkou prosadit šel. Zvláštní je, že to ještě nikdo nezkusil.
Totiž: blíží se nám zase přepnutí na letní čas.
Odborníci se přou, zda to bylo kdy vůbec přínosné a tvrdí, že dnes to proklamované energetické úspory nepřináší vůbec. Laické obyvatelstvo je názorově rozděleno na ty, co změnou času trpí a ty, kteří letní čas vnímají jako nějaký letní bonus s hodinou času navíc. Slyšel jsem v rozhlasu i několik odborných studií o tom, jak takový hodinový časový posun způsobuje citlivým obyvatelům cosi jako slabý JetLeg - tedy odbobu zdravotních potíží, které máme, když přeletíme letadlem několik časových pásem. Tomu rozumím, mně to taky nedělá dobře.
Ovšem letní čas mi nikdy nevadil. I tak vstávám brzo a to, že v létě mám o hodinu víc, mi dělalo radost zvlášť poté, co jsme se s moupracovitouHaničkou začali starat o naši zahradu. To se hodina k dobru náramně hodí.
Jenomže člověk moudří, nabírá zkušenosti a tím se i názory upřesňují, někdy mění. S tím názorem na letní čas je to taky tak. Pořád trvá, že mi to vlastně nevadí. Nevadí to ale taky všem ostatním kolem nás? Tím už si nejsem tak úplně jist. Sledoval jsem tedy tu a tam nějaké ty názory a argumentace letním časem se zabývající. A s velkým překvapením jsem se dozvěděl, že se už nějakou dobu zvažuje, že se vrátíme zpátky k celoročnímu jednotnému času. Ale není to prý jen tak. Musí proběhnout jednání a posuzování a shoda a potom, světe div se, ještě i stanovení, který čas si vybereme jako ten celoroční. Bude celoroční zimní nebo celoroční letní? Ptají se fištróni.
Panenko skákavá!
Co je to za mudrce!? Jenom proto, aby se vidělo, že mají hlavu dost pomazanou, začnou mudrovat, který z časů by bylo dobré zavést.
No přece ten normální, sluneční, co je poledne v poledne. Tak je to tu už pár miliard let a docela se to osvědčilo.
Tož tu mám pro studenty námět na další stávku a hned přidám i šťepné heslo do čela průvodu:
Poledne v poledne!

stávka

Nevzpomínám si, kdy naposled jsem povinně stávkoval, jestli tedy vůbec kdy. Ani v pátek jsem nestávkoval, jelikož stávka obecně jako nástroj organizovaného vydírání se mi protiví. Natož pak pošetilost s jakou byla páteční stávka vedena u vědomí, že stávkou kýženého cíle, tedy změny klimatu, snad nelze dosáhnout ani v nejdivočejších snech. Na druhou stranu je to lepší, než kdyby se celosvětové studenstvo pod vedením švédské záškolačky jalo propagovat například lsd jako nutný stimulátor pro zlepšení studijních výsledků.
Nuže ať tak nebo tak, byl jsem se na stávku podívat. Stávkující měli sraz tuhle na Malostraňáku, takže jsem to neměl daleko. Fotil jsem si veselé studenty a jejich nápadité transparenty, kterým rozhodně nechyběl humor. Čímž trochu ulomili osten té globální hysterii. Byli pochopitelně za školou. Všichni. Jeden z nich mi poklepal na rameno - a ejhle, byl to Matějův kolega z oddílu. A že jsou prý taky tady a co já, jestli jsem jako oni ve stávce. Přiznal jsem, že ve stávce nejsem, ale že tu jen fotím.
A tak jsem se v rozhovoru dozvěděl, že jsou tu tak nějak proti tomu klimatu … což jsem vzápětí dotazem poněkud upravil a shodli jsme se na tom, že by se s tím "něco" mělo dělat. Ten důležitej moment přišel až s tím, když jsem se dozvěděl, že oni to mají ve škole omluvený a že jich je tu ze třídy jenom pár. Ostatní prej byli líný stávkovat.
"To jsou líný jít i za školu?"
"No, voni se učej. Se jim nechtělo."
Podivil jsem se , že dneska už se ani za školu nechodí, páč jsou lidi líný za tu školu jít. Ale třeba to bylo i trošku jinak. Tak jsme si popřáli hezkou stávku, já šel dál fotit a mládenec dál stávkovat. Jakási náhoda mě přivedla i ke stávkujícímu s cedulkou, na níž stálo napsáno, že jediná naše Země má pivo, což mě zaujalo a udělal jsem si snímeček. Pak jsem se v kanceláři dozvěděl, že to byl kolegův syn. Inu, svět je malej.
A ještě jeden student mě svým názorem ztvárněným na transparentu zaujal.
Země je rozpálenější, než moje holka, bylo psáno na ceduli.
"Fakt jo?" Ptal jsem se, když jsem si ho vyfotil.
"Fakt," kejval a smál se mladík.
"No to ti teda nezávidim," ohodnotil jsem jeho situaci.
Na to už jen pokrčil rameny a smál se a stávkoval dál.
Nu což, ve škole to měli omluvený, sluníčko svítilo a žádná globální změna počasí zrovna nehrozila. Tak proč nestávkovat?
Tuhle mám z tej stávky pár obrázků:




stávka_190314_01stávka_190314_02stávka_190314_03stávka_190314_04stávka_190314_05stávka_190314_06stávka_190314_07stávka_190314_08stávka_190314_09stávka_190314_10stávka_190314_11stávka_190314_12