WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

o jednoho víc

Myslím, že skončilo informační embargo a tudíž si tu můžu zapsat, že mi Juráš s Álou minulou sobotu přišli udělat radost, což se jim povedlo.
Pokud to tedy vyjde tak, jak mi to vylíčili, zdá se, že od osmého srpna bych už mohl jít do důchodu, poněvadž dědečkové obvykle v důchodu jsou. Tedy bývali. Teď je to evidentně jinak, čímž sice zůstává fakt, že budu dědečkem, ale ten důchod, ten je ještě v nedohlednu.
Nu a Kačka s Matějem budou mít synovce, čímž se z nich stanou strýcové a tety.
Radost máme velikou a jelikož mě pro takové případy nenapadá nic vtipného, zůstanu jen u toho prostého zápisu.
Ostatně, co taky dodávat. Je to báječné, bude nás o jednoho víc!

stativ z uhlíku

Po třetí se tady zmíním o stativu z uhlíku, kterej nezanechává uhlíkovou stopu, jelikož všechen uhlík z tý stopy je obratem spotřebovanej právě na ten stativ …. To je ale pitomost, co jsem napsal, že jo?
Já mám tyhlety absurdity rád.
Dosti ale sarkasmů.
Hoši z Peak Design si vydělávají na živobytí vymýšlením vychytávek a holt občas vymyslí i myšlenku, která mi zrovna
není po chuti. To mi nebrání užívat ony vychytávky jimi vymyšlené.
Nuže tedy: stativ dorazil minulý týden a včera dorazila zpráva, že posledních 900 stativů uvázlo v Číně, kde se vyráběly (ano, píšou ve zprávě, že vláda uzavřela kvůli šíření viru výrobny a zakázala cestování i přepravu zboží). Zdá se tedy, že jsem měl to štěstí a dostal svůj stativ na poslední chvíli.
Stativ sám je opravdu technická vychytávka. Nepodobá se žádnému stativu, který jsem kdy předtím viděl. Hned jsem ho začal zkoušet, zakládat na něj foťák i mobil, žďuchal jsem do něj a zkoumal třas, přestavoval ho ze stativové verze na verzi stolní, inu, hrál jsem si. V terénu jsem ho zatím nezkoušel, ale musím říct, že nosit, skládat a rozkládat se bude určitě skvěle. Jsem zvědav, jak se projeví jeho lehké tenoučké tyčky posledního dílu stativových noh. Budí dojem, že toho moc neunesou, ale testované je to na deset kilo, což můj aparát i s nejdelším sklem zdaleka nedosahuje.
Jsem na to zvědavý a vlastně už hledám příležitost, kde bych mohl ten cestovní stativ pořádně vyzkoušet.
Pocity jsou zatím smíšené. Totiž při své prezentaci ti amíci z Peak Design používají pochopitelně nanejvýš lichotící a povznášející výrazy velmi často začínající předponou nej …
Já to vidím umírněněji a mám prostě radost, že vznikl stativ, který jsem si přál, že už ho mám doma, čímž se přihodilo, že mám konečně opět pořádnou trojnožku.

opravář hraček

To takhle přišla Kačenka s tím, že ta lítací koule nelítá. Tož tedy já na to, že až se uvidíme, tak se to pokusím opravit. To nastalo v úterý a já se začal šťourat v možnostech, co s tím. Nejdřív ovšem otevřít.
Přišel Matěj a hned povídá, že tu svoji kouli už rozdělal, použil součástky na vrtulník a tedy že ví, jak na to. A navíc, že tu základní desku může Kačce vyměnit, protože on ji nepotřebuje.
No zíral jsem, pochopitelně.
Podal jsem mu předmět doličný. Obratem ho otevřel, což mně nešlo, jelikož jsem neviděl ty štyry šroubky, co to drží pohromadě. Pak odletoval baterku z nefunkční hračky, připájel k funkční desce, celé to vrátil zpět a zašrouboval.
"Tady, Kačko, máš."
Hned to lítalo!
Úžasný!
Dokonalý!
Mám skvělého synka, který je už lepší opravář hraček, než já. Byl jsem tak vyveden z míry, že jsem ho zapomněl pochválit, což mi připomněl.
Inu, radost mám velikou.
Svět je rázem báječnější, když učedník předčí mistra.

cesta je volná

Cesta je volná. Hasiči spolu s elektrikáři všera odpoledne dokončili odklizení stromu a opravu elektrického vedení. Konečná autobusu je zpátky tam, kde být má. Sníh nám to trochu pocukroval, skoro jako bábovku. Aby nebylo vidět, že se kápku přismáhla.
Tož snad už bude líp.
Přeji hezký den bez katastrof.

Sabina přesunula konečnou

Dneska žádné historky nebudou. Jenom si tu zapíšu, co nám přinesl, tedy vlastně odnesl, ten velkej vichr, co mu dali jméno Sabrina.
U nás doma to vypadá, že jsme přežili bez úhony. Ovšem odpoledne jsme museli s Matějem objíždět spadlý smrk na hlavní, abychom se dostali domů. Hasiči to nemohli odstranit, protože čekali na elektrikáře z ČEZu, jelikož strom padl nejen na silnici, ale i na elektrické vedení. Další popadané stromy jsou hlášeny z celeho Oleška.
Strom vyvrácený přes hlavní ulici způsobil i to, že až do odstranění jezdil autobus jen do Černík, čímž jsme byli odříznuti od světa. Inu - jsme na konci světa, čili odříznout nás není až takový problém. Tentokrát se to podařilo orkánu Sabina, která přesunula konečnou autobusu o pět kilometrů.

ps … kolega mě upozornil, že to mám blbě, tudíž jsem to napravil: ona bouře nese jméno Sabina - tedi nikoliv Sabrina, jak jsem to původně popletl