2009

na Silvestra pojďte do Davle - třetí ročník!

Silvestr se stal tradičním datem již v roce 2006, kdy jsme poprvé s přáteli vyrazili na přenáročnou výpravu z Oleška do Davle a zpět a to v Nultém Ročníku Tradičního Silvestrovského Pochodu Oleško - Davle a zpět.
Zde lze nahlédnout plán trasy, který zůstává neměnný stejně jako cíl: salonek restaurace v Davli, kde pozřeme nezbytnou posilující krmi, abychom byli schopni dojít zase zpátky domů do Oleška.
Pojďte tedy s námi na procházku do Davle. Sejdeme se v Olešku ve Vltavské ulici před hospůdkou U hada ve čtvrtek, 31. prosince 2009 v 10:00.
(Další informace na Hyeně.)

přízrak pod stromeček

Zítra budu mít na starosti strojení stromečku a vůbec všechny ty sváteční procedury, čímž se mi nebude chtít psát deník.
Ale udělal jsem si pro příštích jedenáct dní strejčka. Vyhrabal a naskenoval jsem čtyřicet let starý komiks. Mám tyhle seriály rád a nadělil jsem si tedy letos jeden z nich. A protože si myslím, že by mohl zajímat i někoho jiného, vyjde v galerii pro pamětníky všech jedenáct dílů.
Přeju vám tedy hezké svátky a tuhlec máte pod stromeček Přízrak.

husa až do domu

"Já si dám jenom tady do auta tyhlety věci," pravila paní a hrnula se na dvůr.
"To jo, já si dal věci do kufru před chvilkou," opáčil jsem, abych taky něco řek.
Paní to vzala jako pobídku k rozhovoru.
"No já mám plnou tašku nákupu a navíc mi zrovna teď přivezli z Jižních Čech husu."
"Aha. Tak to je potřeba dát do kufru."
"Jo to je. Vona má šest kilo a eště včera se proháněla na dvoře."
"To má tak někdo štěstí. Já včera koupil sotva poloviční a navíc zmrzlou."
"Tahle je čerstvá."
"To já holt nemám v Jižních Čechách babičku ani statek. Já chodím pro husu do krámu."
"Ale to já taky ne. To je na vobjednávku. Voni vám jí pošlou z farmy, dyž si jí vobjednáte. Maj takovou zásilkovou službu."
"VIda, tak vony sou už i husy on-line. Já už ale musím. Tak hezký svátky."
"Jo jo, hezký."
No a měli jsme oba věci v kufru. A tak si říkám, že až paní zas potkám, musím se zeptat na to husí zasilatelství.
Kdybych ho třeba někdy potřeboval.

atmosféra Vánoc

Píšu si takhle v neděli večer zápis tuhlec do woleschka, abych neměl v pondělí ráno moc velkou honičku.
Co tam tak ještě napíšu, když jsou ty Vánoce? Už je večer, všude sníh, mrzne až praští, člověk tu vánoční náladu málem cítí ve vztduchu. Domem voní jehličí ...
No jo, vánoční nálady na člověka lezou zvlášť teď o Vánocích. Kdy taky jindy.
Tak do toho vrazím ještě nějaký to dětský povídání, dyť se to tak koneckonců stalo, ať je vidět, že tu máme klid a vánoční náladu ... sakryš, zas to jehličí, to to hezky voní. Ale blbost, co by vonělo, stromeček je venku. To bude tou náladou.
Tak ještě ty lucerničky a pudem domu jako broučci - no úplnej Karafiát. Ještě tak mít kadidlo a je to tu jak vo půlnoční ...
Safra, tady vážně něco voní.
"Haničko, tady krásně voní jehličí, nezdá se ti?"
"Jo. Nezdá. Voní."
"Sem si řikal, jak tam tak v pracovně píšu, že něco cejtim."
"Já tady taky sedim a čtu si. A taky si najednou řikám, že něco pěkně praská, jako když v kamnech prskají jehličky. Tak koukám a von nám na stole hoří adventní věnec. No tak tu holt teď voní to jehličí, no."
Vida, já už myslel, že umím tak dobře popsat atmosféru Vánoc, až mám z toho čichové halucinace.
A von to byl jenom takovej malej stolní požár.

nosí Ježíšek uhlí?

Vánoční počasí letos předběhlo o pár dní kalendář. Má se prý na Štědrý den oteplit a třeba i pršet. Teď to tak ovšem vůbec nevypadá. Noční teploty se blíží k mínus dvaceti a přes den to nad minus deset nevyleze, ani když dýcháte na rtuť teploměru.
A v týdletý morně jsme byli v pátek s dětičkami za školky zpívat ve zvolském kostele. Já samozřejmě nezpíval, já jen očumoval. Ale mámiláHanička s dětičkami zpívala. Šlo jim to náramně.
Zpívání se koná už řadu let a letos se ho účastnila i školička, kam chodí Kačka i Matěj. Matěj měl dokonce sólový přednes o tom, jak se peče vánočka. Koledy zpívali oba a celá školička se v té konkurenci v čele s obecnou školou vůbec neztratila. Teď nám znějí koledy i doma, protože Štědrý den je za dveřmi a děti si prozpěvují, kudy chodí.
Prozpěvovaly si i když jsme šli v neděli večer s lucerničkami sněhem na zahradu k rozsvícenému stromku, abychom poslali Ježíškovi přání. Papírový balon jsme stejně jako vloni popsali přáníčky a teď už jen zapálit kostku lihu pod balónem ... a už letí!
"Ale tatínku, on letí špatně, Ježíšek bydlí támhle!" ukazoval Matýsek k Jílovému, kam letěl balon vloni. On si to kluk šikovná pamatoval.
"Kdepak, Matěji, Ježíšek bydlí tam nahoře, v nebi."
"A tatínku, jak to přáníčko Ježíšek dostane?" vyzvídala Kačenka.
"Až doletí balón do nebe, tak si ho tam Ježíšek přečte."
"Přečte si ho a přichystá nám všechny dárečky," těšila se Kačka.
"Dárečky a uhlí," přidal se Matýsek, aby dokázal, že už to má zmáknutý.
"Uhlí nosí čerti, Matýsku."
"A co nosí Ježíšek?" ptala se logicky Kačka.
"Dárečky, Kačenko. Nebo nic. To když byste zlobili."
"Ale my jsme byli hodní, viď tatínku?"
"Ale pořád taky ne, Kačko."
"Ale on si to Ježíšek přečte, že?"
"Přečte. Až k němu ten balón doletí."
"A už je z něj jen malá hvězdička, vidíš, tatínku?"
Bolón se nám ztratil v dálce, Kačenka s Matýskem posvítili lucerničkami na cestu a šli jsme z toho mrazu pěkně domů do tepla.
Tak, přání jsme špendýrovali na správnou adresu a Vánoce už můžou klidně přijít.