WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

hromy a blesky

"Tak bych tu měl mít dva balíky, já vám to včera říkal," povídám na poště, kam jsem se vrátil těsně před pátou, jelikož byl ve schránce doma oznamovací poštovní lístek.
"Ale včera tu nebyly."
"Ale dneska tu jsou. A jeden vám zaplatím a druhej vám nezaplatím."
"To nám teda zaplatíte voba," přistoupila paní vedoucí na hru.
"Kdepak, jeden je už placenej."
"A to my si zas nějakou cenu vymyslíme, že jo!?" otočila se paní vedoucí ke kolegyni.
"No bodejď, zadarmo to nebude," přidala se i ta druhá paní od přepážky.
"Tak to bysme se teda takhle nedohodli," povídám, "dejte to sem a žádný cavyky."
"No ale dostanu aspoň ty tři stovky," ustoupila paní vedoucí ze svých pozic.
"To jó, s tím se počítá," přihlásil jsem se zas já ke své platbě a podepsal převzetí.
Čímž byl akt vyzvedávání balíků dovršen.
No, balíků. Jedno byla maličká obálka, do které by se vešel tak akorát kolibřík a druhá byla krabice velikosti prkýnka od záchodu.
A ta byla ta důležitá.
V krabici byla pečlivě uložená velká slídová deska, ze které jsem hned doma odstřihl malou slídovou destičku a instaloval jí do mikrovlnné trouby.
Čímž byl dovršen akt opravy a od večera už zase mikrovlnka funguje, aniž by z ní šly hromy a blesky.