WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

vaječnej tejden

"Tak já půjdu tedy ještě," pravil Matýsek a jal se košíku na koledu.
Před chvílí se vrátili s Kačkou z pomlázky a košíčky měli plné. Jenže k nám koledníci pořád ještě chodili a tak to Matěj otočil ještě jednou.
Vrátil se před polednem, koleno rozbitý, v kalhotech díru a v košíčku zas koledu, tedy převážně vajíčka, pochopitelně.
"Já upad," povídá, "ale nebrečel jsem."
MámiláHanička mu koleno ošetřila a Matýsek ukládal koledu a povídal: "Jak jsem šel s tou pomlázkou, tak jsem zakop a jedno vajíčko jsem rozmáčk, tak jsem ho radši hned sněd. Ale ostatní jsou celý."
Vajíček máme zase celou ošatku a pomlázka je za námi. Teď bude vaječný týden. Matěj měl vajíčko na svačinu ve škole, večer s Kačkou taky k večeři, dneska zas na svačinu. To jsem zvědav, kdy se vzbouří. Kačka už protestovala včera: "Ale já už vajíčko nechci."
"Tak jsi jich neměla tolik vykoledovat."
"Ale já nevěděla, že jich bude tolik. My jsme si je mohli vzít, když jsme řekli koledu."
"Tak příště si ber jen jedno."
"Ale když nám je nabízeli, tak jsem si je vzala."
"Dobrá. Teď už víš, že máš nechat taky pro ostatní."
"Ale já už nechci vajíčko."
...
No a takhle dokola.
Napříště si budou pamatovat, že i koledovat se musí s mírou.
Teď ovšem mají holt ten vaječnej tejden.