WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

třiapůl

Jaro letos přišlo už na apríla. Tedy o víkendu byly teploty hodně nad dvacet stupňů, nějakých 24 to, myslím, bylo.
No pochopitelně jsme se věnovali zahradě. Vyčistil a zprovoznil jsem všechna vodní díla, mápilnáHanička pronásledovala a vymítala plevel a pampelišky a děti si ryly vlastní záhonky. V neděli pak na ně vysadily ředkvičky, řeřichu a jánevímcoještě. Já jsem jetě opravoval plot no a vůbec jsme se nacházeli většinou venku na trávníku.
Ten už je ošetřen z minulého týdne. A též pohnojen. A to je ten kámen úrazu.
Všechny ty věci jsme stihli v letošním časném jaře udělat. A vono to teď začalo růst. Já tu trávu uplně vidím, jak se zvětšuje a bují. Dneska mi přivezou vzduchový filtr do sekačky a nastane každoroční travní řehole.
To mi teda nejde na rozum. Takovejch vynálezů a pořád ještě nikdo nepřišel na to, jak někde nějakým šroubkem v hlíně nastavit jednou pro vždy výšku trávníku na příjemných třiapůl centimetru.
Holt si do tý doby, než na to přijdou, nastavím na těch třiapůl centimetru sekačku, když už se to bez ní neobejde.